Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem? Je na tom někdo hůř?

Rozdíl mezi mzdou a platem

Lidé mezi sebou mzdu a plat často zaměňují, a mnohdy vůbec nevědí, že se od sebe výrazně liší. Oba pojmy ještě nedávno vycházely z rozdílných právních základů.

Nyní jsou mzda a plat pevně ustanoveny v Zákonu č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, kde naleznete jejich přesnou definici. I přesto se však ve své podstatě liší a jejich určování je rozdílné.

Základní definice zní takto:

Plat pobírají pracovníci státu a jeho odvětví, zatímco mzdu pobírají zaměstnanci soukromého sektoru.

Hlavním faktorem, který může sloužit jako pomůcka při rozlišování obou pojmů, je určení sektoru, ve kterém zaměstnanec pracuje. Jste-li tedy zaměstnancem státu, případně obce či kraje, náleží vám plat. Naopak pokud pracujete v soukromém sektoru (firmě, společnosti), pobíráte mzdu. V současné době platí, že přibližně 1 miliónu zaměstnanců náleží plat, ostatní pobírají mzdu.

Oba pojmy se kromě druhu sektoru také liší způsobem stanovení odměny za práci. V případě výpočtu platu jsou zohledňovány platové tabulky, u mzdy se jedná o variabilnější způsob – je zde pouze určena minimální hranice mzdy.

Co je to plat?

Stanovení platové odměny je určováno přímo příslušným nařízením vlády, které stanovuje platový tarif i výši příplatků. Vše je pevně ukotveno v platových tabulkách, podle kterých jsou zaměstnanci veřejného sektoru odměňováni.

Tyto tabulky se dělí na platové třídy, stupně a odvedenou praxi. Platových tříd je 16, stupňů potom 12. Určení třídy se odvíjí od pracovní náplně, ale také dosaženého vzdělání. Vliv na platovou třídu má také instituce a konkrétní pracovní smlouva.

Plat se tedy zaměstnancům zvyšuje či snižuje pouze v případě změn parametrů v platových tabulkách. K těmto změnám obvykle dochází každý rok 1. ledna, někdy ale také v průběhu roku.

Kdo spadá do kategorie platu?

Do platové kategorie spadají všichni zaměstnanci státu, krajů, obcí i dalších podsložek. Také se může jednat o tyto zaměstnance:

• Zaměstnanci územních samosprávních celků
• Zaměstnanci státních fondů
• Zaměstnanci příspěvkových organizací (zřízených státem)
• Zaměstnanci školských právnických osob zřízených státem
• Zaměstnanci regionálních rad regionu soudržnosti

Součástí platové kategorie jsou také vojáci, hasiči, policisté, učitelé, lékaři, politici či úředníci.

Co je to mzda?

Druhou kategorií odměňování je mzda, kterou pobírá výrazně početnější skupina. Řadí se do ní všichni ostatní zaměstnanci v České republice. Výhodou mzdy je méně regulací a předpisů. Výši mzdy může stanovit zaměstnavatel, přičemž samozřejmě musí respektovat nařízení vlády, která určuje minimální mzdu a nejnižší úroveň zaručené mzdy.

Také mzda je stanovená v tabulce a výše odměn je rozdělena do osmi skupin dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Vše nad tyto stanovené minimální hranice poté závisí na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Plat a mzda při navýšení

Plat a mzda se mezi sebou liší i co se týká navyšování. V soukromém sektoru je navýšení mzdy závislé na zaměstnavateli. Pokud vám mzda nestačí a rádi byste vídali na výplatní pásce vyšší částku, musíte se prostě "hecnout" a požádat šéfa o přidání.

U platu je navýšení zcela závislé na platové tabulce. Vám tak sice odpadá stres související s prosením šéfa o vyšší peníze, zároveň si však budete muset počkat, jestli se stát umoudří a plošně navýší plat v celém odvětví platové tabulky. Druhou možností, jak získat vyšší plat, je poskočení v platové tabulce (když si odpracujete určitý počet let nebo dosáhnete vyššího vzdělání).

A co příplatky a odměny?

U mzdy se opět jedná o poměrně flexibilní způsob odměňování. Mzda se obvykle skládá z paušální mzdy, náhrady mzdy a výkonnostní části. Za výkonnostní část lze považovat odměny, příplatky a prémie.

I zde nalezneme minimální zákonem stanovenou částku, která je určená zejména pro přesčasy, svátky, víkendy či noční směny. Také za práci v ztíženém pracovním prostředí nebo nepřiměřeně namáhavou práci byste měli získat příplatek.

Některé firmy mají zavedené nepovinné osobní ohodnocení – prémie, které se obvykle vyjadřují procenty. Úkolem prémií je zaměstnance motivovat k vyšším výkonům.

Mimořádné odměny

Větší instituce vyplácejí svým zaměstnancům také mimořádné odměny. Ty jsou přidělovány ve zvláštních případech za určité zásluhy nebo splnění stanovených cílů.

Mimořádné odměny se samozřejmě týkají i zaměstnanců s platem. Podle ISPV si na nejvyšší podíl mimořádných odměn přicházejí zaměstnanci ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně, ale také ve zdravotní a sociální péči.

Snížení mzdy a platu

Pokud jste naopak v situaci, kdy vám šéf hrozí snížením mzdy, učinil-li by tak, jednalo by se prakticky o nezákonné jednání. Snížit vám může pouze osobní ohodnocení. Pokud však nemáte smluvně stanovenou fixní složku mzdy, může vám snížit i tu. Mzdu však nelze snižovat u již vykonané práce. Pouze před zahájením výkonu dané práce.

Zaměstnanci ve veřejném sektoru mohou mít v tomto případě klidné spaní. Na pevně daný plat jim zaměstnavatel sáhnout nesmí, jediné, co jim může snížit, jsou příplatky. Avšak i ty si šéf nemůže snižovat, jak se mu zachce. Povolené je snížení příplatků při zhoršení pracovního výkonu, ale ne z důvodu pozdního příchodu nebo např. předčasného odchodu.

Měl by být za stejnou práci stejný plat?

Dle prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů ČR (ZS ČR) Jiřího Horeckého nelze souhlasit, že za stejnou práci má být stejná odměna. Ano, ve veřejném sektoru by za stejný výkon měla být stejná odměna, ale každý nadřízený vnímá tento výkon jinak. Podle Jiřího Horeckého je stejně tak nespravedlivá logika růstu platu na základě odpracovaných let (platových stupňů).

Prezident Unie ZS ČR je spíše zastáncem odměňování zaměstnanců (nejen ve veřejném sektoru), které bude stanovovat výši odměny dle výkonu, přístupu a zkušeností, nikoliv dle počtu odpracovaných let. Jednoduše, ten, kdo se více snaží by měl být lépe odměňován a stimulován, aby měl chuť se dále rozvíjet a zlepšovat.

Zdroj tohoto tvrzení najdete na webu Euro.cz.